Tým

Průvodci

Peckovní tým můžeme rozdělit do 3 skupin, první skupina, nejvíce viditelná a nejdůležitější, živá energie celého lesního klubu, to jsou naši PRŮVODCI.

Náš tým průvodců se průběžně vzdělává v tématech spojených s prací s dětmi předškolního věku: nenásilná komunikace, lesní pedagogika, jak na řešení nepříznivých výchovných situací z pedagogicko-psychologického hlediska, efektivní uplatňování znalostí o vývojových etapách a socializaci dítěte, a další.

Srdce Pecky

Pak tady máme druhou skupinu:  SRDCE PECKY, ti se starají o to, aby vše pěkně klapalo, aby bylo v zázemí útulno, aby byly všechny papíry v pořádku, aby bylo odpovězeno na všechny všetečné otázky rodičů a také má srdce na starost peněžní toky, legislativní záležitosti, hygienu, hasiče, MŠMT, pojištění a podobné nezbytnosti. Především však udává směřování Pecky a esenci jejího bytí.

EXEX

A třetí skupinou jsou tzv. EXEX, tedy externí experti, to jsou jednotlivci, kteří Pecce velmi fandí a podporují ji jednotlivými činnostmi, někdo ušije závěsy, někdo zpracuje logo, někdo se stará o dovoz a odvoz různých věcí, někdo zajišťuje poradenství ve specifických oblastech apod. Jedno však mají společné, jsou to držáci.

Dárci

A někdo nemá čas a chce se podílet na tak úžasném projektu, jakým Pecka bezesporu je, že se rozhodne podpořit vznik Lesního klubu, Lesní mateřské školy, Komunitního klubu a Komunitní svobodné školy alespoň finančně, moc DĚKUJEME!

Tým lesního klubu

Naše průvodkyně se neustále vzdělávají.

Michaela Marečková

Jmenuji se Michaela Marečková je mi 24 let. Dětství jsem strávila na Kopané, kousek od Frenštátu pod Radhoštěm, kde momentálně s dcerou a s přítelem žijeme. Mám vystudovanou střední školu cestovního ruchu s maturitní zkouškou a dále jsem absolvovala kurz asistenta pedagoga. Většinu času trávíme s dcerou v přírodě, v lese nebo v horách, kde objevujeme nová místa a okolí. Ráda jezdím na kole a čtu knihy s tématikou o rodičovství nebo seberozvoji. S dcerou máme kontaktní a respektující výchovu, nechávám volný průběh emocím, za které se žádné z dětí nemusí stydět. K dětem přistupuji s klidem, respektem a porozuměním.

Naše průvodkyně se neustále vzdělávají.

Barbora Vlčková

Jmenuju se Barča a jsem vystudovaný speciální pedagog. Moje praxe zatím čerpá pouze ze státních školek, kde jsem dříve pět let učila a děti zároveň učily mě. 🙂 Vyrostla jsem v táborovém světě, který mě natolik pohltil, že jsem se sama stala organizátorkou pobytových táborů. S ostatními vedoucími jsem tvořila pro děti svět, který naplňoval nejedno naše léto daleko v lese, pryč od komfortu a blíž sobě. Nyní jsem i mámou a stále se upevňuji v tom, jak velký smysl příroda pro ty nejmenší má. Jako průvodce peckových dětí se těším, že budu pomáhat jim pochopit, jak svět kolem nás ale i v nás funguje a společně zažívat netradiční dobrodružství.

Naše průvodkyně se neustále vzdělávají.

Lucie Hoffmanová

Jmenuji se Lucie a čas s dětmi mě vždy naplňoval. Jezdila jsem po cele ČR na lyžařské výcviky, školy v přírodě a adaptační kurzy. Když už jsem se rozhodla na chvíli necestovat, přišel mi do života chlapec, kterému jsem dělala chůvu cele tři roky. Ve volném čase kromě cestování mám ráda kolo, snowboard, hory a velice ráda tvořím a kreslím. Na Vaše děti se budu těšit v Lesní školce.

Logo Pecky vystihuje celou podstatu toho, o co nám jde. Pecka poskytuje dětem – jadérku – bezpečný prostor, ve kterém mohou objevovat sami sebe, své vnitřní já, mohou objevit své vlohy a zájmy, mohou utvářet přátelství a naučit se řešit neshody prostřednictvím nenásilné komunikace, věnují se, čemu potřebují, vlastní intenzitou a samy si zvolí čas, který dané činnosti potřebují věnovat.

Logo Pecka

Zároveň budou prožívat regionální tradice a budou nasávat lokální patriotství, to vnímáme jako kořínek, který jadérko zapouští a je mu tak pevnou kotvou, zdravým základem do života. V logu se z Pecky nesměle klube zelený výhonek, to je vyobrazení osobního růstu a sebevědomí dětí. Drobný zelený výhonek roste v pevnější stvol, to je ta osobnost dítěte.

Jsme z Beskyd

Tak, jako každá rostlina je jiná, některá divoce barevně kvete, jiná je popínavá a svou zelení září už do dálky, některé se daří na ostrém slunci a jiná roste jen ve stínu, tak stejně různé jsou děti a my se pokusíme poskytnout jim dostatečně pestré, podnětné a zároveň bezpečné a vlídné prostředí, aby byly plné života a vzkvétaly.

Srdce Pecky

Jsme nezisková organizace Lesní mateřská škola a komunitní klub Pecka z.s.
zapsaná do Spolkového rejstříku u Krajského soudu v Ostravě, spisová značka L 20348,
IČ 17430348, se sídlem č. p. 894, 744 01 Trojanovice.

Představujeme vám náš tým – srdce, které tvoří Pecku.

Lucie Píchová

Ředitelka lesní mateřské školy

Jsem máma. Jsem přístavem své rodiny. Jsem speciální pedagog.

Své profesní zkušenosti jsem čerpala v práci s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit, dětmi a dospělými se zdravotním postižením či zdravotním znevýhodněním a v neposlední řadě jsem působila jako školní speciální pedagog na běžné základní škole.  Od každého z nich jsem se naučila, že je nutné mít vytvořen prostor bezpečí, aby každý mohl s důvěrou růst a rozvíjet to, co zrovna potřebuje.

Jako dítě jsem trávila čas o prázdninách s rodiči objevováním tajů a zákoutí ČR. U prarodičů na venkově, v lese, kde se dospělí věnovali práci, my jako děti měli volbu se přidat, pomoci nebo si hrát a zkoumat. Na tu flow s láskou vzpomínám, ráda ji pozoruji a dopřávám synovi při jeho objevování světa.

Stejně jako zraju, mění se i mé koníčky, rozmanitost však zůstává. Nyní mě můžete vidět s jehlou v ruce či u šicího stroje, s dobrou knihou a kávou, v přítomnosti mých přátel, rodiny, při jízdě na kole či procházce v přírodě, na horách.

Rozhodla jsem se stát ředitelkou Lesní mateřské školy Pecka, jelikož cítím, že Pecka je pro mě a mou rodinu cesta, jak hlouběji zakořenit v místě, kde žijeme a také možností spoluvytvářet prostor, kde se respektujeme ve své jedinečnosti.

Srdce Pecky udává směřování Pecky a esenci jejího bytí.

Radana Bittnerová

Spoluzakladatelka, koordinátorka, hospodářka, ekonomka, vztahy s veřejností, personální agenda

Motivací k založení respektující školky a svobodné školy mi jsou děti, hlavně ty vlastní. Ráda bych nechala vzniknout pestré zázemí, kde bude dobře dětem i dospělým, společně, kde se můžeme individuálně věnovat svým vášním a vzájemně se tak obohacovat, a růst tak v lepší já, a stejně tak i trávit zde čas v přátelském kolektivu a zapouštět tak kořínek ve Frenštátské respektive Trojanovické komunitě, proto Pecka.

Mám ráda jednoduché, funkční věci a čísla, proto jsem vystudovala aplikovanou matematiku, tabulky a grafy jsou moje hobby, stejně tak i různé rébusy a šifry. Jsem systematický organizačně schopný typ. Tato má technická stránka osobnosti je vyvažována i přátelskou energií mého já – jako dítě jsem jezdívala na tábory a později jsem byla i táborová vedoucí, vzpomínám na toto období vždy s úsměvem na rtech a hřejivým pocitem u srdce.

Venku trávím čas v jakémkoliv počasí, ale žádné velké sportovní výkony ode mě nelze očekávat. Někdy umím být docela líná a někdy jsem zase více impulzivní, než by bylo žádoucí. Miluju knihy, hlavně českých autorů, posezení u ohně s kytarou, pomalé a velké snídaně a podzim. Zajímají mě témata jako lokální život a komunitní fungování, ekologie, svobodná hra a sebeřízení vzdělávání a taky psí agility.

Baví mě trávit čas v přátelské společnosti u kávy a koláče, děti jsou pro mě silný hnací pohon a zdroj radosti, proto vnímám vznikající komunitu kolem Pecky jako to pravé ořechové.

Srdce Pecky udává směřování Pecky a esenci jejího bytí.

Zuzana Wertheimer

Mentoring průvodců

Jsem máma, bioložka, nejraději jsem v přírodě, baví mě cestovat a být s lidmi.
 
Vystudovala jsem molekulární biologii a genetiku a také učitelství Biologie pro SŠ. Příroda mě vždycky fascinovala, nejvíce mě ale bavila práce s dětmi a dospívajícími, rozvíjet jejich talenty, dmýchat jejich zvídavost a přitom si jen tak obyčejně užívat společně stráveného času, obohacovat se jako lidé navzájem. Proto mé brigády, stáže a práce byly ve vzdělávacích nebo volnočasových institucích pro děti a mládež, státních i alternativních. Protože se mi příčil direktivní přístup, motivace skrze hodnocení a uniformita ve vzdělání a naopak mi v něm chyběla odpovědnost za vlastní konání, svůj život a ohleduplnost ke svému okolí, začala jsem přemýšlet a načítat* o možnostech, jak to dělat jinak, přirozeněji, radostněji, zdravěji. S respektem ke každému člověku tak, aby mohl dorůst právě tam, kam má, do svého optima, kde se cítí dobře a kde má smysl. A to chci i pro své děti, aby žily v radosti a smysluplně. Proto spoluutvářím místo, kde mohou, Pecku. 
 
Mám radost, když něco pochopím, objevím, zjistím, dojdou mi souvislosti, informace zacvaknou a přijde aha moment. Nebo když se naučím nějakou dovednost, například trpělivost nebo nanášet omítku. Nebo když zase o něco hlouběji poznám či procítím sebe. Nebo když vymyslím nový recept, nebo někde uvidím a uvařím. Tak tohle je pro mě vzdělávání a nedává mi smysl jinak než svobodné, sebeřízené, celoživotní. 
 
* nejvíce mne oslovily myšlenky pedagogů Kurta Hahna, Johna Abbotta (Overschooled but Undereducated), Františka Tichého (Přírodní škola v Praze).